Jak vlastně píší Japonci?

Japonský jazyk i písmo jsou z obecného úhlu pohledu velmi složité disciplíny, obzvláště pro člověka, který se dosud jinému asijskému jazyku neučil. Kromě gramatických odlišností v jazyce a jiných kulturních zvyklostí, které dělají studium ještě těžším, bývá problémem i samotný systém kombinace tří různých sad při psaní. Při psaní máte na výběr z hiragany, katakany a kanji. Jejich používání ale není nahodilé, podléhá pravidlům a zvyklostem, které je třeba si zaužívat.
japonské písmo
Hiragana
Spolu s katakanou představují dvojici slabičných písem, což znamená, že jeden znak představuje jednu slabiku. Skládá se ze 45 slabičných symbolů a jednoho symbolu písmenného, kterým se vyjadřuje písmeno n. Připojením dvou čárek nebo kroužku nad některé ze znaků ale získáváme ještě další slabiky.
Toto písmo je používáno, pokud chceme napsat slovo, pro které neexistuje kanji. Dále se jím tvoří i gramatické útvary – například předpony, přípony nebo koncovky.
Katakana
Druhé slabičné písmo sestává ze 47 symbolů pro slabiky, plus jednoho pro písmeno n. Tyto symboly opět můžeme modifikovat připojením kroužku nebo čárek.
Nejčastěji katakanu uvidíte u slov převzatých z jiného jazyka. Zatímco v dřívějších dobách se jednalo převážně o slova čínská či portugalská, dnes to bývají téměř vždy pojmy z angličtiny. Dále se uplatní při psaní zvukomalebných slov, nebo při zápisu slov, které chceme zdůraznit (má v takovém případě podobný význam jako tučné písmo nebo kurzíva).
hloubka ostrosti
Kanji
Znakový systém, počeštěně také kandži, je způsob zápisu, který se vyvinul ze znaků čínských. Každý jednotlivý symbol představuje kořen slova, koncovky a jiné gramatické konstrukce se doplňují hiraganou. Čtení a význam znaku se čistě z jeho morfologie nedá odvodit, je tedy potřeba se naučit každý jednotlivý symbol. Celkový počet kanji je neznámý, ale odhaduje se na asi 50 000. To ale není důvod k panice – reálně se používá jen asi 3 – 6 000 symbolů.